Tak jsem neodolala a druhý den jsem se vrátila na místo, kde se loví měsíc, nejprve jsem si říkala, že se člověk nemá vracet, ale pokušení asi bylo silnější, nebo co já vím, někdy mně to táhne jako magnet, co doma v televizi nic, nikam se nemůže a tak jsem jela..udělala jsem pár cvaků a čekala, už jsem věděla, že to nebude stát za nic, tak jsem to zabalila a šla k autu, je to asi kilometr a najednou vidím jak v tom cípu cosi hoří a noří se obrovská koule z růžovo - oranžového hávu, běžela jsem, batoh fakt těžký, na kompozici nebyl čas, dala jsem to podobně jako první den.. i když obrázek není asi kdoví co, tak ten tajuplný nádech měsíce mně nadchl..