Bostolen po třetí

Horký vítr se prohání  travou a ve dveřích osamělého červeného domečku čekají jezinky na konci světa..
Kdo by také hledal pension tak daleko od civilizace uprostřed lesů, řek a vodopádů, nocí plných hvězd.
V malých kamínkách praská oheň..
V noci je ticho, ticho, které vypráví a nemůžeš spát...
Ráno vklouzne do chaloupky sluníčko, rozsvítí ho jako lampion..
Mám chuť tančit.
Tančí stromy mají zlaté šaty, je podzim, houby řvou vem si mně, ne mně, na talíř, na pánev do guláše.. 

Řeka se rve dolů, do jezer a jezírek.

Jen my a jezinky..

Troll který tropí lotroviny

To je Norsko!